Umělé ukončení těhotenství kvůli vážné vývojové vadě se od 12.-13. týdne řeší umělým vyvoláním porodu. V nemocnici se můžete setkat s tím, že zdravotnický personál bude mluvit o uměle vyvolaném potratu. Je to z toho důvodu, že podle zákona se umělé přerušení těhotenství do 24. týdne považuje za potrat. Po 24. týdnu se podle zákona jedná o předčasně vyvolaný porod. Mnoho žen se však shoduje na tom, že slovo „potrat“ ubírá na jejich celkové zkušenosti a bere jim kredit, který si jako mámy, které si prošly velkou fyzickou i psychickou bolestí, zaslouží. Z respektu k těmto maminkám zde mluvím o umělém ukončení těhotenství v druhém trimestru jako o uměle vyvolaném porodu.

Pokud se rozhodnete pro ukončení těhotenství, lékař by vám měl vysvětlit, jak bude celý proces probíhat. Opět se nebojte klást otázky, měla byste mít všechny informace, které potřebujete. Udělejte si plán, rozmyslete si praktické aspekty pobytu ve zdravotnickém zařízení. Pravděpodobně tam budete přes noc, někdy i déle, což je důležité v přípravě rovněž zohlednit. Pokud máte další děti, připravte je na to, že jim nebudete nablízku a že se o ně po dobu vaší nepřítomnosti bude starat někdo jiný. Můžete klást například tyto otázky:

• Kde ukončení těhotenství proběhne?

• Jak bude proces ukončení těhotenství probíhat?

• Může se mnou zůstat můj partner nebo jiný doprovod?

• Kdo se o mě bude po celou tu dobu starat?

• Kdy budu moct jít domů? Jak dlouho můžu zůstat v nemocnici?

• Bude to bolestivé? Pokud ano, jakou úlevu od bolesti mohu získat

• Jsou s tím spojena nějaká rizika?

• Co si mám vzít s sebou?

• Co se bude dít po ukončení?

Začněte také přemýšlet o některých rozhodnutích, která vás budou čekat:

• Budu chtít vidět a držet své dítě?

• Budu chtít svému dítěti zazpívat písničku nebo přečíst pohádku?

• Přeji si vytvořit fotografie nebo video svého dítěte?

• Budu si přát otisk nožiček a ručiček svého dítěte?

• Chci pro své dítě pohřeb nebo kremaci?

• Souhlasím s pitvou svého dítěte?

Tato těžká, ale důležitá rozhodnutí předem prodiskutujte se svým lékařem a porodní asistentkou, aby nedošlo k nedorozumění a vašemu přání nebylo z nějakého důvodu vyhověno. Můžete si také promluvit s pracovníky jedné z podpůrných organizací, které provází rodiny před a po umělém ukončení těhotenství.

Nemusíte se předem rozhodnout závazně – uvidíte, jak se v tu chvíli budete cítit. Předem si zkuste promluvit s vyškoleným pracovníkem (například s porodní asistentkou nebo pracovníkem podpůrné organizace) a se svými blízkými o tom, co je pro vás nejlepší. Po porodu byste měla mít možnost své miminko vidět nebo držet. Zdravotnický tým vás podpoří, ať se rozhodnete jakkoli.

Mnoho rodičů se po porodu rozhodne se svým dítětem strávit nějaký čas. Může to znít zvláštně, ale dítě jste během těhotenství nosila v bříšku, a tak je těžké, když nastane čas, se rozloučit. Mnoho rodičů říká, že tento čas strávený se svým dítětem slouží jako uklidňující vzpomínka, které si velmi váží. Tyto vzácné momenty často pomáhají snížit pocity lítosti nebo viny v budoucnosti. Je však jen na vás, co zvolíte. I pokud své dítě po porodu vidět nechcete, nemocniční personál může pořídit fotografii nebo otisky ručiček a nožiček.

Připravte se na to, že vás zdravotnický personál požádá, abyste podepsala formulář souhlasu s umělým ukončením těhotenství. Tento moment může být velmi traumatizující. Mějte u toho po boku partnera nebo někoho blízkého. Mnohým ženám pomáhá, když se partner rovněž podepíše (třeba na prázdný kus papíru), aby neměly pocit, že toto rozhodnutí činí samy. Formulář může vypadat například takto.

Lékař by vás měl podpořit v tom, že děláte správné rozhodnutí a tuto administrativní záležitost vyřídit svižně a diskrétně.

Promyslete si také, jak se budete chtít se svým dítětem rozloučit. Všechna zesnulá miminka mohou mít pohřeb či být zpopelněna, nehledě na to, v jaké fázi těhotenství odešla. Je jen na vás, jestli se pro něj rozhodnete. Někteří rodiče zjišťují, že ačkoli pohřeb může být velmi bolestivý, je to příležitost k uctění krátkého života jejich dítěte a k rozloučení. V nemocnici by vám k tomuto účelu měli poskytnout formulář, jak se následně s tělíčkem vašeho miminka naloží. Ten musí být odevzdán do 96 hodin od porodu. Více je tomu věnováno v části Rozloučení s miminkem.

Všechna rozhodnutí spojená s umělým ukončením těhotenství jsou psychicky a mnohdy i fyzicky velmi náročná. Nezapomínejte, že máte možnost volby a že si můžete ve většině případů zvolit tempo, jaké potřebujete. V případě, že nejste v ohrožení života, by na vás nikdo ze zdravotníků neměl tlačit a vždy byste měla mít dostatek času a prostoru na rozmyšlenou. Pokud máte pocit, že potřebujete více času, nebojte se o něj požádat. Pokud máte naopak pocit, že čekání je příliš dlouhé, zeptejte se, zda je možné ukončit těhotenství co nejrychleji.

Do nemocnice si sbalte vše potřebné. Zde je seznam toho, co byste neměla nezapomenout:

• osobní doklady

• mobilní telefon a nabíječku

• osobní věci na noc (hygienické potřeby, noční košile či pyžamo, přezůvky, pohodlné spodní prádlo, náhradní oblečení)

• poporodní vložky a vložky na noc při slabším krvácení

Pro větší pohodlí zvažte, zda nepřibalit:

• relaxační hudbu (nebo hudbu, která je vám příjemná)

• relaxační nahrávku (TIP: Limbo Land – meditační nahrávka k poslechu při ztrátě a porodu dítěte – v angličtině)

• světýlka na ztlumení světla v místnosti

• esenciální olejíček nebo váš oblíbený krém

• dětskou hračku s významem pro vás nebo pro vaše dítě

• dečku pro vaše dítě

• oblečení, do kterého budete chtít své dítě obléknout

Krabička obsahuje oblečení pro miminko, upomínkové předměty, hračky, dětskou knížku a materiály pro období truchlení. Krabička vzpomínek může pomoci rodičům k pozitivnímu propojení se svým nenarozeným dítětem a k vytváření rodičovského pouta, které může přetrvávat i po rozloučení. Ne všechny nemocnice krabičku vzpomínek nabízejí. Neváhejte se předem zeptat, jestli ve vaší nemocnici taková možnost je. Pokud vám nemocnice takovou krabičku nenabízí, můžete si o ni zdarma zažádat přímo organizaci Dítě v srdci (stačí zaslat e-mail na zdena@ditevsrdci.cz).

Samotný postup ukončení těhotenství se liší v závislosti na stádiu těhotenství, technice provedení umělého ukončení těhotenství a daném zdravotnickém zařízení. I vaše přání může hrát roli. O standardním průběhu umělého ukončení těhotenství a o možných rizicích si můžete přečíst na stránkách Národního zdravotnického informačního portálu. Pokud vám z jakéhokoliv důvodu vaše nemocnice nevyhovuje, neváhejte se obrátit na nemocniční zařízení, které je vám přístupem bližší (samozřejmě pokud to dovoluje váš zdravotní stav).

Jedná-li se o vaše první dítě, můžete se porodu obávat. Je to zcela přirozené. Promluvte si o svých obavách se svým lékařem či porodní asistentkou, případně s někým, komu důvěřujete. I přesto, že se jedná o předčasné ukončení těhotenství a vaše dítě může být výrazně menší než dítě narozené v termínu, bolest při porodu může být stejně intenzivní. A jako u ostatních porodů je těžké předpovědět, jak dlouho bude trvat. Pokud je to možné, poproste svého partnera, blízkého přítele nebo někoho z rodiny, aby byl s vámi po celou dobu pobytu v nemocnici.

Během porodu byste neměla trpět žádnou nadměrnou bolestí. Personál by měl podávat léky k jejímu tišení. Nejčastěji používaná forma analgetik, se kterými se můžete setkat, je tzv. epidural a entonox (plyn a vzduch). Nebojte se zeptat zdravotnického personálu, co budete mít k dispozici, a případně jim sdělte svá přání. Ke zvládání bolesti také slouží speciální dýchací techniky či relaxační cvičení. Někomu vyhovuje používání porodního míče. Procházet porodem je těžké za všech okolností, nicméně v této situaci to může být ještě obtížnější, jak fyzicky, tak emocionálně. Není třeba být mučedníkem bolesti. Ve většině případů je jen na vás, jak velké množství léků budete chtít.

Úzkost z toho, co se stane, až se vaše dítě narodí, je běžná. Hlavou se vám mohou honit například tyto otázky:

• Bude miminko cítit bolest?

• Kdy miminko zemře?

• Jak budeme vědět, kdy se dítě narodí?

• Jak bude miminko vypadat?

Promluvte si o svých obavách ještě před zákrokem s lékařem nebo porodní asistentkou. Můžete také kontaktovat jednu z podpůrných organizací.

Ženy si obvykle přejí, aby bylo jejich dítě přivedeno na svět důstojně, a je to pro ně důležité. Může se ale stát, že vás personál požádá, abyste dítě porodila do mísy. Dochází k tomu zejména v situacích, kdy vládne zmatek či si žena není jistá tím, zda je miminko na cestě. Před porodem si o všem promluvte s lékařem nebo s porodní asistentkou.

Placenta se po porodu obvykle sama vyloučí. Pokud k tomu nedojde, provádí se chirurgický zákrok s celkovou anestezií.

Rozhodnutí, zda se chcete s miminkem setkat, je velmi osobní a budete k němu pravděpodobně potřebovat čas na rozmyšlenou. Ne každý si je jist tím, co si přeje. Není ani neobvyklé, že na to mají partneři odlišné názory. Ať už se rozhodnete jakkoli, je to naprosto správně. Před porodem navíc nemusíte dělat žádná definitivní rozhodnutí, jestli miminko chcete, či nechcete vidět. Můžete se rozhodnout až poté. Některým rodičům po porodu pomáhá, když jim jejich porodní asistentka nejprve popíše, jak dítě vypadá. Některým rodičům setkání s vlastním miminkem učinilo vše skutečnějším a pomohlo jim to se ztrátou se vyrovnat. Někteří dítě vidět nechtěli, ale místo toho mají vzpomínky z obrázků z ultrazvuku. Každý tuto zkušenost prožívá jinak a jakékoli rozhodnutí je naprosto v pořádku, pokud jste k němu dospěla bez nátlaku a plně informovaná.

Pokud se rozhodnete s miminkem setkat, je dobré vědět, že dítě možná nebude vypadat tak, jak jste si představovala. Miminka mívají obvykle mnohem tmavší barvu, než mají miminka narozená v termínu.

Můžete si miminko vyfotit, natočit se s ním, přečíst mu pohádku nebo zazpívat písničku. Jak už bylo zmíněno výše, čas strávený s vaším miminkem vám může z dlouhodobého hlediska pomoci snáze se vyrovnat s jeho ztrátou.

Podle novely zákona o pohřebnictví z roku 2017 si můžete ostatky miminka k pohřbu vyžádat. Zesnulé miminko si můžete k pohřbení vyžádat v jakékoliv fázi těhotenství a nezáleží na tom, o jaký druh potratu nebo porodu se jedná. Žádost musí být podána do 96 hodin od ukončení těhotenství, jinak je dítě zpopelněno a pohřbeno do společného hrobu (jako je tomu u dospělých bez pozůstalých). Je dobré o tom přemýšlet buď již před ukončením těhotenství, nebo v hodinách po něm. Tato zákonná lhůta se týká pouze sjednání pohřbení, nikoliv pohřbu samotného. Možná budete v šoku a nebudete si jistá tím, co si v tuto chvíli přejete. Kontaktujte jednu z podpůrných organizací a poraďte se s nimi. Dělejte to, co je pro vás správné. O pohřbu a pohřbívání je více rozepsáno v části o rozloučení se s miminkem.

Po ukončení těhotenství a porodu bude vašemu miminku provedena pitva (pokud s ní souhlasíte), aby se o konkrétní vadě zjistilo více. Zkonzultujte se svým lékařem, zda může pitva poskytnout užitečné informace. Rozhodnutí je ale na vás a nemocnice by jej měla respektovat.

Pokud s pitvou souhlasíte a chystáte se své dítě pochovat, ujistěte se, že o tom všichni zaměstnanci nemocnice vědí, a požádejte je, aby informovali ty, kteří budou provádět pitvu.

Zeptejte se, kde ji budou provádět a kdy budou k dispozici její výsledky. Také požádejte o schůzku s vaším lékařem nebo se specialistou na genetiku. Obvykle trvá asi šest týdnů, než jsou všechny výsledky hotové (v některých případech to trvá i déle, pokud je potřeba odborná analýza). Domluvte se také, kde se tato schůzka bude konat. Nemělo by se od vás očekávat, že budete v čekárně spolu s dalšími těhotnými ženami. V závislosti na tom, co bylo nalezeno, vám může být doporučena další schůzka s genetickým poradcem, aby s vámi probral důsledky pro budoucí těhotenství. Většina případů miminek se závažnou vývojovou vadou je považována za „nešťastné náhody“ a riziko opakování je minimální.

Můžete si také nechat udělat genetické testy z placenty. Výsledky mohou lékařům pomoci posoudit, jaká je pravděpodobnost, že by se totéž opakovalo v dalším těhotenství, případně jak tomu zabránit.

To všechno obvykle doprovází směsice pocitů. Můžete pociťovat obavy z budoucího těhotenství nebo na to nebudete vůbec chtít myslet. Naštěstí se nyní nemusíte nijak rozhodovat.